Scars On Broadway - Scars On Broadway (2008)

V jednoduchosti je krása. A i když ta jednoduchost byla předmětem mnoha stížností, mně přišla právě jako to největší plus a hlavní poznávací znamení celýho alba. Je sice pravda, že zpočátku jsem s tím měl trochu problém, ale zhruba po týdnu zmizel a já to cédo intenzivně poslouchal ještě několik měsíců. Až by se dalo říct, že jsem si v tý jednoduchosti našel složitost

Další důvod proč to album miluju je samo sebou ten, že jsem Scars dá se říct věnoval rok života. Mrtě jsem se na něj těšil, mrtě jsem se mu věnoval. Dělal jsem web, jel na dva koncerty do zahraničí, zanedbával spoustu věcí, nechal si vytetovat třitisícepětku a vůbec, žil tou kapelou A ani po roce toho nelituju.

Daron se vydal novým směrem a znovu z toho vzešla naprosto unikátní, upřímná muzika. Ten člověk je génius a tímhle to pro mě jen stvrdil. Odpoutat se od soundu SOAD, spustit nový (rockovější) a neméně kvalitní, a nemít jen plnou hubu keců, to už si zaslouží pořádnou pochvalu. Skladby jako nádherná úvodní "Serious", "Kill Each Other/ Live Forever", gradující a emotivní "Babylon", vypalovačka "They Say", apokalyptická "3005", nebo "Universe".... Co k tomu říct. Zpěv, který mi v SOAD něčím vadil, tady dokonale sedne a není mu co vytknout.

Škoda, že se pravděpodobně nikdy nedočkáme nástupce týhle desky. Ale co, i takovýhle jeden výjimečný kousek k radosti stačí.

A říkám, nenechte se odradit tou 'jednoduchostí', chce to překonat bod zlomu a za ním se snad skrývá dokonalost. Alespoň pro mě.

(jedno z mých nej pěti alb vůbec)

myspace

Satyricon - The Age Of Nero (2008)

No není to takový mazec jako památný předchůdce "Now, Diabolical" (2006), ale stejně mi na pár týdnů poslechu vydržel. Satyricon ubrali na démoničnosti, o něco mi to přijde rychlejší a jednodušší. Nápaditých melodií je tu ale pořád dost, žádný návrat k 'blackmetalovějším', zato ale na jedno brdo kořenům se nekoná. Naštěstí.

Z písní mám nejradši titulní "Black Crow on a Tombstone", ke který sice vyšel zmršený klip, ale to je tak jediná chyba na kráse. Parádní zpěvná vypalovačka. No dál je hodně podle mě hodně zdařilá "The Sign of the Trident" a "The Wolfpack".

Trochu škoda, že z toho nepáchne žádná Nerácká atmosféra, jak by možná člověk při pohledu na název desky čekal. Na obalu je ale vrána, a to už je přesnější, něco vraního na tom feelingu je

'Zarití' fans budou znovu hlásit (hlásí) sračky typu, tohle nejsou Satyricon, tohle není black metal, poslechnu si radši Rebel Extravaganzu, bléé, ale nasrat. Novodobí Satyricon jak jsem si je oblíbil. Opakuju, není to taková pecka jako album předešlé, ale to vůbec nevadí, kvalita je pořád vysoká.

(pěkný podzimní poslech)

(12.12. opět šance vidět je tu naživo)

myspace

Lynyrd Skynyrd - God & Guns (2009)

(z krátkých recenzí co jsem teď začal dávat na soadfans.cz)

Paráda. LS mám moc rád, ale znám a omílám vlastně jen první dvě CD (pecky jako "Free Bird", "Sweet Home Alabama", "Simple Man"). Ty nejlepší, pravda.. ale stejně. Tak od tohohle novýho jsem celkem hovno očekával, ale o to víc mě překvapilo. Nostalgický jižanský rock, dobrý melodie, dobrý refrény a dobrý kytarový vyhrávky Osobně mě potěšila účast Roba Zombieho v písni "Floyd" a skladatelský podíl mýho dalšího oblíbence Johna 5.

Přestože už jich pár (včetně tenkrát ústřední postavy) zheblo, dědci tomu ale ještě jednou nakopli prdel. Skynyrd Nation!

(plně uspokojující cédo)

(plně uspokojující cédo)

myspace