SATYRICON, Entombed, Shining a spol., Winter Assault 2009 (12.12. Praha Abaton)

Dojmy z večera, z první řady mírně napravo.

První kapela (Posthum? byla to vůbec kapela?) zahrála jeden song bez zpěvu a zatáhla to, druhá (Dark Fortress) naštěstí nedopadla o moc líp. Vzhledem se mi totiž ti týpci vůbec nezamlouvali (trapnej rádoby BM make-up atd), nutno ale podotknout, že zase tak hrozně to neznělo. Teda co si tak hodně matně vzpomínám.

Dál už to byla jízda. A hlavně dost rozmanitá!

Devious zaujali plešatým, potetovaným a zle se tvářícím frontmanem (už to samo o sobě bývá záruka kvality), na to (nějaký death/thrash celkem s koulema) už se dalo házet hlavou.

To další jsem na týhle akci vůbec nečekal, a to sice NY/Boston hardcoreoví Merauder. Kapely tohohle typu (viz Madball, Agnostic Front) mi vždycky udělají radost a mám na ně poměrně štestí. Napumpovanej týpek co místo piva upíjí Red Bull a pořád hází nějaký kecy dá se říct víceméně výhradně pro vlastní pobavení, čtveřice stejně ošátkovaných a potetovaných zjevů, v publiku slušný kolečko. Vzhledově to nebyl žádnej metal, hudebně možná až moc, ale každopádně dobrý.

Shining, tak těch se považuju za fandu. Měl jsem ale tušení, že naživo to nemusí být úplně ono, důvodem samozřejmě nevyzpytatelný Kvarforth. Ne úplně normální, každopádně významná osobnost dnešní skandinávské scény nezklamala a strhávajíce na sebe drtivou většinu pozornosti (pochopitelně, nejen díky charismatu, výšce, konání, ale i díky tomu, že zbytek kapely.. co to bylo kurva za posery:D) kontroverzně proplula těma zhruba 45 minutama. Kvarforth (mimochodem se slušnym panděrem, divte se...) nijak extra nekravil, zato v jednom kuse kouřil a neléval. Neodpustil si ani klasický kusy, jimiž 'prohlubuje svůj vlastní zážitek', jako típání těch cigaret o sebe, francouzák basákovi, a to vlastně asi bylo všechno. Jizvy, žádný řezání. Byl to podivný výkon, takový zvláštně nezaujatý (zbytkem kapely teda rozhodně) až možná lehce protrpěný, každopádně přesně to bylo možná jeho úmyslem. Hudebně nijak zvlášť poslouchatelný, hlasitost mikráku si opět zasloužila přidat, ale přesto přese všechno to mělo něco nevšedního, příjemně nepříjemnýho do sebe. Tak snad spokojenost, o zklamání nebo nudu rozhodně nešlo.

Entombed... druhá to kapela, o který jsem měl už minimálně nějakou páru. Pamatujeme, jak se zpěvák před dvěma lety na Brutálu zeblil přímo na pódiu. Ač jsem tenkrát na to vystoupení nedával moc pozor, tentokrát už mi to bylo jasný. Představte si největšího fesťákovýho pobudu, co se nachcanej motá po pódiu, dělá držky a píčoviny, slintá, frká nudle kolem a jebe hlavou sem tam. Přesně frontman Entombed! Jeho zpěv sice zase nebylo skoro vůbec slyšet (další error nazvučení v rámci večera), řekli byste že to může tak akorát celý posrat, ale opak byl pravdou!! Třetinu jejich vystoupení jsem se tlemil, třetinu headbangoval, třetinu obojí zároveň. Prostě mazec a s vymlácenym mozkem hurá na Satyricon.

Již potřetí jsem byl svědkem jejich vystoupení, minule loni ve Futuru. Po stránce setlistu, ale i tak celkově, se to příliš nelišilo. Co k tomu říct víc.. nemá smysl vyjmenovávat skladby a vzpomínat na detaily, prostě klasicky parádní, vlastně úplně bezchybní Satyricon. Hecující, děkující a jako vždy megacharismatický Satyr, za bicíma pařící Frost (respektive Frostovy vlasy, protože víc toho z mýho místa nikdy vidět není), plus nějaký (stejně pro mě a většinu lidí nepodstatný) trojčlenný doprovod. Jo, co říct.. standardně super, můžu jen porovnat s loni a předloni. V případě mého zážitku pokračuje lehce sestupná tendence, nicméně opakuju - bezchybný. Navíc to možná bylo dáno tím, že ve chvíli kdy hlavní hvězda nastoupila, měl jsem za sebou už docela vyčerpávajících 5 hodin. Každopádně.. Je úctyhodný, jak intenzivně kapela cestuje a přitom jakou show je ze sebe schopna každý večer vymáčknout. Jsem zvědavý nejen s čím přijdou příště (má to být opět nový směr), ale i teď v tom následujícím období pauzy.

Takže dobrý odreagování se od učení, celkově dost vydařená akce, rozhodně vydařenější a hudebně rozmanitější (zajímavější) než jsem čekal. I přes ty rozporuplný Shining a zmíněný kravení se zvukem. Původně jsem měl v plánu napsat to vyloženě stručně, což koukám úplně nedopadlo, tak hlavně doufám že se to dá číst.

Foťák mi poslední dobou kraví, takže jen dvě následující. (po loňský botě mám tentokrát pro vás zoom na Satyrovu ruku)

Hezounek z L.A.

V Praze zahráli Eagles Of Death Metal.

(ne, nejedná se o death metal. nejedná se ani o nějakou komplexní recenzi, ale prostě jen o ty vybraný dojmy)

(v následujícím textu jsem se nevyhnul hned několika výrazům, který běžně nepoužívám. tady ale prostě pasují. v pozitivním slova smyslu)

Šli jsme s Klárkou a proti svýmu zvyku jsem stál na balkoně, což nakonec mělo svoje výhody, nestěžuju si. Frontman týhle kapely, Jesse 'The Devil' Hughes AKA Boots Electric, je vyhlášený svým láskou oplývajícím přístupem k obecenstvu, zvláště pak ke všem přítomným ladies. Je to fakt osobitý týpek, přímo nabitý takovou tou playboyskou energií, v pozitivním slova smyslu. Stačí mrknout na nějaký video interview s ním. Je to frajer.

Takže Jesse s kapelou (na bicí Joey z QOTSA) nastoupil na pódium, pohledem přejel celý sál, rozdal pár high fives a jeden gentlemanský polibek na ruku jedné z dívek v kotli, prošel se párkrát sem tam po pódiu, dokouřil cigaretu, zaujal rockerský postoj a opřel se do toho. To vše konal s neodolatelným úsměvem z pod svýho slavnýho knírku.

Ten chlap je dokonalý prototyp showmana. Takový, kterýho si jde jen hodně těžko nezamilovat. (samozřejmě pokud jste otevření té příslušné hudbě) Je prostě cool, jakoby ztělesněním jedné z pravých podstat rock n' rollu, je to bavíč, šašek, narcis, postavička. Je stylovej, bezprostřední, a je na něm vidět jedna z (u muzikanta) mně vůbec nejsympatičtějších věcí - že si to hraní fakt užívá (aby ne, jak rád při každý příležitosti říká, má ten nejlepší job na planetě), užívá si publikum, působí přitom neuvěřitelně uvolněně a přirozeně. Taky ty jeho zženštilý pohyby a 'kuřecí' chůze.... Vsechno. Co by mě na většině jiných třeba i vyloženě sralo, u něj je naopak vyloženě stylový. Charismatický rocker celou svojí duší.

Co se týká hudby a zvuku.... Stručně, byla to paráda. Hlasitost zpěvu se sice spravila až po asi třetím songu, ale to byla nejspíš jediná chyba večera. Nevím, možná jich bylo víc, nepodstatných ale - J. Devil to všechno převálcoval. A hudba Eagles, ta se na jejich CDs docela rychle oposlouchá, ten pravý feeling ale získá právě až na živo. Podle mě.

Celkově to šlapalo prostě výtečně.

Na balkoně jsem získal takovou zajímavou, relativní volnost pohybu. Tahle hudba není na žádný zuřivý headbanging (agresivita v ní činí tak jedno procento), to jsem každopádně předem věděl, člověka rozhýbe trochu jiným způsobem. Její kouzlo (pro mě) spočívá v takovém tom rytmu a la Queens Of The Stone Age.

Víc už psát nechci. Byla to fakt paráda a špičková zábava, vynikající na oddech mezi samým metalem.

(Eagles Of Death Metal, Praha Lucerna, 13.3.2009)

Satyricon, Praha Futurum, 7.12.2008

Bylo to podruhé, co jsem měl možnost vidět tenhle unikát současné (black)metalové scény. Když bych měl včerejšek srovnat s jejich vystoupením na Brutal Assault 2007, vyjde z toho lépe ten Brutal. Ale zase ne o moc.

Zásadní rozdíl byl samozřejmě v atmosféře, která plynula z prostředí - minule majestátní vrchol tisícového open air festivalu v nezaměnitelném areálu pevnosti Josefov, tentokrát středně velký klub s kapelou v tak bezprostřední blízkostí, že jste si na Satyra mohli bez problému i sáhnout (toho taky spousta lidí využila). Dokonce žádný security - ani by se za tu bariéru nenacpali.

Druhý rozdíl, i když by se to mohlo zdát jako píčovina, byla Satyrova nová image. Pro mě za mně ať má příště třeba dredy, ale na můj celkový zážitek z koncertu to rozhodně vliv má. Zase jsem totiž z první řady čuměl prakticky jen na něj:D Totiž v těch dlouhých vlasech je takovej (a tim pádem i celá show), no..... dravější a démoničtější. Tahle pomáda-košile-nemejkap má taky něco do sebe, ale to že teď líp vidím, co dělá Satyr za ksichty, mě nepřesvědčí. Naštěstí to není tak komický jako v Black Crow. (tam to ale podle mě posral, kdo ten klip dělal, protože normálně je Satyr uhrančivý hovado)

Co se týká setlistu, to zase taková změna nebyla, i když minule logicky zaznělo o trochu víc starších skladeb. Ale to mně osobně vůbec nevadí, spíš naopak. Satyricon jsem poznal v období Volcano/ Now, Diabolical a současný sound a současná tvorba, to je pro mě suverénně to oblíbený. Když jsem po koncertě chvíli stál před klubem, hned jsem slyšel názory ve stylu, 'ty starší věci byly rozhodně mnohem větší mazec', ale s tím já teda fakt nesouhlasím. Jo, je to asi 'menší black metal', ale zajímavější, čitelnější a mnohem atraktivnější je pro mě to nový. Tohle je každopádně subjektivní záležitost, záleží na každýho vkusu. U mě teda ve výběru skladeb spokojenost.

Takže highlights: Repined Bastard Nation, Black Crow On A Tombstone, Fuel For Hatred (ne že bych to tak nečekal). Zajímavý ale, že mě nijak zvlášť nedostaly pecky z Diabolical.

Ještě bych asi mohl zmínit pár věcí, co mě napadá tak různě... Organizace na pohodu, ve Futuru jsem byl poprvé a neměl bych výhrady (potěší asi hlavně nulová prohlídka u vstupu).

Předkapela (Zonaria) stála za hovno, ale snažili se, tak to nebudu víc pitvat.

Za hovno stály taky ty sračky, co tam pouštěli mezi kapelama, zato stylová byla Hells Bells v úvodu vystoupení Satyricon a už nevím co od Doors po něm.

Lidi se (aspoň kolem mě) strkali a tlačili docela přiměřeně, takže tohle dobrý.

Co ještě k vystoupení... Satyr se párkrát chopil kytary a za to má mojí pochvalu, ale někdy s ní prostě vypadá vtipně, nemůžu si pomoct. Taky mě pobavilo, jak se kapela dvakrát jakoby odebrala do šaten, i když bylo úplně jasný, že se zase vrátí. No ale když jim to skandování dělá dobře... Jo to mi ještě připomíná, že mě občas sralo skandování 'Mother North', protože každý, kdo by se předem na netu podíval na setlist odněkud z turné, by zjistil, že Mother hrajou až úplně na konec, nebo jako předposlední, takže kdyby byl Satyr zlomyslnej a splnil jim to přání už v polovině, mohl by se na to dál vysrat a nikdo by nemohl moc co říkat. Mother North je prostě vrchol sakra.

Zvuk výtečný, dokonce i ta hlasitost vyjímečně nebyla ani trochu přepálená.

Tak jo, můj dojem byl možná až moc 'střízlivý', ale to nic nemění na tom, že to byla povedená show.

Fotky:

(Na můj kompakt tam bylo až moc kouře, takže jsem u většiny teď zpětně zvýšil kontrast a snížil gamma correction, aby se mi to víc líbilo. Každopádně pokud by měl někdo zájem o komplet, nezmenšený a neupravený, sledujte tady ten příspěvek na odkaz, protože to časem hodím na rapid. Tohle je vybraných 30 ze 72 fotek co mám. Samej Satyr:)

OK takže tady to je všechno.


Specialita na závěr: Satyrova bota

Wednesday 13 live!

Po vystoupení před rokem a půl jsem tomu moc naději nedával. Ale stalo se, Wednesday se nenechal odradit menším počtem lidí v publiku a letos přijel znovu. A bylo to dobrý rozhodnutí, tentokrát už bylo celkem narváno (teda aspoň pět metrů od pódia) a řekl bych, že se to všechno vydařilo bez jedinýho problému.

Měl jsem to štěstí vidět ho letos v New Yorku a byl to úplně jiný zážitek. Byla to ještě menší plocha než v Rock Café a fandů tak akorát, aby se to vyplatilo (což je na takový město celkem mazec). Ale hlavně se nikdo netlačil, vlastně se nikdo ani nijak moc nehýbal. Celej set jsem si užil úplně v klidu, nafotili jsme s Klárkou spoustu dobrých fotek a ještě jsem měl možnost se na Josepha hodně uspokojivě vynadívat:)

Za to tady v Praze se to rozjelo... slušnej kotel, spousta stage diverů (spousta z nich si dala slušně na držku:D), sem tam docela tlačení se. Tak jsem tentokrát moc nefotil. Byl to docela masakr a myslim, že Wednesday zahrál parádní set, kde teď nechyběla I Walked With A Zombie, která tuším minule nezazněla. Zdálo se mi to ale o něco kratší než v tom NY.

Nejlepší dvě podle mě I Want You... Dead a R.A.M.B.O.

Zvukově o dost lepší než minule, ještě že tak.

Co mě nasralo nejvíc (kromě toho, že jsem přišel o začátek), byli aktivní lidi s bodákama. Když už se sakra chcete nechat posílat, vyserte se na ty posraný věci...

Nejdrsnější týpek večera byl ale Doom, kterej si vyběhl na stage a všechny vás přitom vyfuckoval:D

Co se týká suvenýrů, myslim že to taky nemohlo nikoho zklamat, i když já osobně bych si vybral jen jedno z těch trik. No nicméně mým cílem bylo F**k It, We'll Do It Live, takže s tím jsem se taky spokojil. Ceny se dejme tomu ještě tak tak daly.

Jelikož vím, jak si Wednesday libuje v KFC a minule do něj po show zašel, rozhodli jsme se počkat si tam na něj. Ale bohužel... ale prý se pak u fanoušků objevil, takže snad příště.

Tak jo, IN GHOULS WE TRUST MOTHERFUCKERS!

P.S. dík lidem, co to vyhrotili, aspoň jsem se měl čemu tlemit:)

P.S.P. takže sem házim jen jednu fotku ze včera, zbývající čtyři nic moc.

Koncerty

Tak na tenhle měsíc se to sešlo úplně skvěle... Tři z mých nejoblíbenějších kapel v Praze!